Ďábelský ochránce - Prolog

10. ledna 2014 v 17:30 | Calime/€vil


ĎÁBELSKÝ OCHRÁNCE - PROLOG

Hlasitá hudba pronikala každičkým koutem místnosti. Těla se k sobě těsně tiskla. Říkali tomu tance. Da Na se proklínala, že tam vůbec chodila. Poslední dobou dělala samé hlouposti! Někdo se o ní otřel. Zhnuseně uskočila.
"Copak, kočičko, zabloudila si?" slizký se na ní usmíval cizí muž. Táhl z něj alkohol. Opilecky k ní natáhl ruku. Da Na vyjekla. Vyděšeně couvla. Lidi okolo je ignorovali.
"Pojď, půjdeme si hrát," naklonil se k ní. Vrtěla hlavou. Upírala na něj své velké oči. Jeho obličej se blížil k ní.
"Prosím, ne," zavřela vyděšeně oči. Kolena se jí třásly. Někdo do ní strčil.
"Vypadni ven," uslyšela ledový hlas. Otevřela oči. Rozhlédla se, nikdo jí nevěnoval pozornost. I ten slizký chlap byl pryč. Najednou ho uviděla. Někdo ho táhle ke dveřím. Neviděla kdo, lidi jí bránili ve výhledu. Jediné co zhlédla byly světle blond vlasy.


Da Na se omámeně prodrala ven z diskotéky. Pokračovala v cestě až dokud nikde nikdo nebyl. Posadila se na lavičku a rozplakala se. Byla vyděšená. Od té doby co jí zemřel otec, dělala jen hlouposti. Nechápala proč.
"Jsem rád, že jsi se dostala ven," promluvil klučičí hlas blízko ní. Da Na polekaně zvedla hlavu. Před ní stál mladý kluk. Možná v jejím věku. Byl oblečený celý v bílém. Ale co jí zaujalo byly ty blond vlasy. To on jí zachránil! S otevřenou pusou na něj zírala.
"Už se nemusíš bát. Budu neustále při tobě. Nespustím tě z očí," usmál se. Da Na vyhrkla: "Ty jsi můj strážný anděl?" Pobaveně se zasmál a naklonil se k ní. Díval se jí přímo do očí. Da Na se zatřásla. Měl tak chladný pronikavý pohled.
"Bude to zajímavá hra," tiše se zasmál. Ve sklonku sekundy přitiskl svoje rty na její. Da Na byla šokovaná. Jak se to takhle mohlo zvrtnout. Proč jí líbá úplně cizí kluk?!
Odtáhl se a zašeptal jí do ucha: "Ne, doopravdy nejsem tvůj strážný anděl. Možná, že ďábel. A ty jsi od dneška ďáblova advokátka." Bez dalšího slova odešel.
"Co to bylo?" zeptala se šokovaně Da Na. Nedokázala pochopit co se to vlastně stalo. Kdo byl ten kluk? Proč mluvil tak divně? Proč ona? Tisíce otázek bez jediné odpovědi... Odpovědi, které měly přijít dříve než myslela.

Da Na seděla druhý den ve škole. Otupěle zírala na tabuli. Pořád se jí před očima zjevoval ten kluk. Ty blond vlasy, ty chladné oči a ta tvář, které se mohla rovnat tváři panenky.
Ozvalo se ťukání na dveře. Da Na se na ně podívala. Srdce jí udělalo několik přemetů. Ve dveřích stál onen krásný kluk z předchozí noci a s ním další čtyři hezcí kluci. Blonďák se rozhlédl po třídě. Pohledem se zastavil na Da Na. Povýšeně se usmál. Všech pět přešlo k učiteli. Podali mu papírky. Učitel viditelně zbledl.
"Já-Já rá-d by-ch-vam-pře-d-sta-vi-l," koktal. Da Na se zamračila. Co dokázalo učitele tak vykolejit.
"Já to povím," přerušil ho ten blonďáček s ledovým pohledem: "Od teď jsme vaši spolužáci. Jmenuji se Ren. Tohle je JR, Minhyun, Aron a Baekho." Všichni se tvářili, že je to neskutečně nudí. Holky ve třídě začaly pištět. Da Na se pořád nemohla vzpamatovat ze šoku.
"Ticho!" promluvil tiše ale autoritativně ten co se jmenoval Aron. Dívky zmlkly.
"Od teď přebíráme školu. Všechno co se tady stane musíme vědět," začal JR. Baekho pokračoval: "Pokud nám někdo bude klást odpor, tak si to s ním vyřídíme."
"Pokud si s námi někdo chce změřit síly, tak ať přijde," usmál se děsivě Minhyun.
"Každý se nám musí podvolit. Všichni nás budete poslouchat. To co nařídíme musíte dodržet do posledního detailu," zakončil proslov Ren. Všichni ve třídě se po sobě začali otáčet. To nemysleli vážně...nebo snad ano?
"Jste cvoci," postavil se jeden kluk: "Co si o sobě myslíte?! Tsch, prý vést tuhle školu. Jste jen banda magorů." Ren se rozesmál: "Měl bys volit lépe svá slova. Myslím, že potřebuješ naučit slušné chování." Kývl směrem k Baekhovi. Ten vyšel směrem ke klukovi.
"Uhoď mě," zastavil se před ní. Kluk se na něj překvapeně.
"Uhoď mě!" zopakoval Baekho. To už kluk na nic nečekal a pěstí mu uhodil do tváře. Baekho kousek ustoupil, ale ustál to.
"Docela dobrá rána," otřel si koutek úst: "Teď já jo." Bez varování ho popadl za límec košile a vytáhl ho do uličku. Jednoduchým pohybem ho shodil na zem.
"Vstávej," vybídl ho. Kluk vyskočil na nohy: "Tohle bylo chabý."
"Tohle nic nebylo," ušklíbl se a praštil ho do břicha. Kluk se sehnul. Baekho ho chytl za vlasy a zvedl jeho obličej ke svému: "Chceš pokračovat?" Kluk zavrtěl hlavou. Baekho ho pustil. Kluk se sesunul k zemi. On se vrátil zpět k Renovi a ostatním.
"Od teď tato škola patří pod ochranu rodiny Jung," prohlásil Ren do šokované třídy.
"To myslí TU rodinu Jung?" ozvalo se vyděšené šeptání.
"Ano, TU mafiánskou rodinu Jung. Mafii NU'EST," usmál se vítězně Ren. Všem ztuhla krev v žilách.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama